Nevedu cestovatelský blog, o cestách do Bukurešti toho bylo jistě napsáno mnoho, ale ráda bych se s vámi podělila o pár zážitků z pohledu člověka, co navštíví rumunské hlavní město na pár dnů, cody business trip.

Nejprve se přiznám, že jsem měla trochu strach. Nevzala jsem si s sebou žádné drahé věci, jen snad hodinek jsem se nedokázala vzdát a počítače jsem si vzít musela. Ale vrátili jsme se všichni a zpětně se mi ten přehnaný strach zdá jako zbytečná reakce.

Přistála jsem na letišti a první otázkou bylo, jestli se zkoušet zorientovat v místní MHD nebo si vzít taxi na hotel. Taxi byla dobrá volba, taxíky jsou cca o polovinu levnější než u nás, jen se připravte na všudypřítomné Dacie (a na ty taxikářské se úplně připravit nedá). Pravdou je, že taxíky na letišti jsou prominentní, takže za cestu z letiště na hotel jsem dala o skoro o polovinu víc, než když jsem pak jela zpět z hotelu na letiště.

Na druhou stranu, jestli poletím do Bukurešti příště, než vyběhnu k taxíku, půjdu najít informační stánek autobusové dopravy.

MHD v Bukurešti totiž byla skurečně velkým zklamáním. Když jste zvyklí na Prahu a pak tomu ještě nasadíte korunu návštěvou Budapešti (kde si lístky na MHD můžete koupit kdekoliv, platební kartou a automat na vás umí mluvit i Slovensky (!!)), tak v Bukurešti přijde trochu šok.

První problém je, že MHD není propojená. Jezdíte na úplně jiný systém v metru než v busech. V metru jsem koupila kartou kupón na 2 cesty poměrně bez problémů. Ale autobusy, na ty potřebujete kartu, plastovku, kterou si nabíjíte (to už jde i přes internet), ale nejdřív ji musíte mít. Jedna z klientek byla tak neskutečně hodná, že mi na jeden den půjčila tu svou, ale když jsem hledala, jak si takovou kartu obstarat (cena té karty je kolem dvacky, prakticky zanedbatelná), vycházelo mi z toho nejlépe, to skutečně vyřešit rovnou na letišti.

Co je pro Rumuny vyloženě typické, je neustálé troubení. Doprava v Bukurešti je tragická, všude jsou neustálé dopravní zácpy a úplně všichni na sebe troubí, divoce gestikulují a občas to protne klasický dutý zvuk, jak se srazí pár plastů. Když si vzpomenu, že mi booking nabízel pronájem auta, chce se mi smát ještě teď.

A tady se dostávám snad k jediné komplikaci, která můj pobyt provázela. Poprvé, a že už jsem byla po Evropě všude možně, jsem měla problém s rezervací na bookingu. Přijela jsem do hotelu, že mám rezervaci, způsobila jsem paniku, oni mou rezervaci prostě neměli.

Ale jestli musím něco uznat, obecně jsou tam velmi milí lidé. Paní na hotelu mi oznámila, že jsem “lucky person”, protože mají poslední volný pokoj, který mi ještě dala za cenu z bookingu.

Jo, jela bych tam znova.